Lobezský BOTOKROS

Letos byla velmi klouzavá trať, místy až moc. Tomu odpovídal i můj výsledný čas. Ale jinak parádní závod. Fotky jsou v odkaze a také u Mlátila.

Hezké vánoce.

Plavecký VODNÍK 2010

Nauders Ski Opening 2010

Jako loni, tak i letos jsme začátek prosince strávili na lyžích v italském středisku Schöneben a rakouském Nauders. Počasí vyšlo na 90%, ne na 100% protože trochu foukalo a sluníčko nesvítilo pořád :-) Opět se lyžovačka vyvedla a jako loni říkáme bylo to super.

První sníh, první lyžovačka – sice jsme si stopu museli udělat sami, ale i tak to bylo parádní

GARMIN 310XT – hard & soft reset

Dnes asi už po páté mi zamrzl GSP a nešlo s tím hnout. Tak abych nemusel příště hledat na netu a možná i někdo jiný, zde velmi :-) důležitá informace pro tento stav:

• soft reset – mode & lap najednou

• hard reset – mode & power najednou

Jo a na J50 je k 23.11. už jen 611 míst.

WORLDLOPPET

Co takhle zkusit nějaký ten delší závod na běžkách?

Tady je kalendář těch nejznámějších - Worldloppet

Sem tam od někoho slyším, že by to šel. U mě nepřipadá v úvahu bruslení, to jsem si zkusil na Ski Adventure, kde po 2,5 hodinách mi došlo, a protože jsem neměl samozřejmě namazáno (ani nic s sebou), tak dokonce jsem do jednoho kopce ty prkýnka i sundal a bylo to rychlejší :-) Takže klasika. Kalendář je pestrý, je z čeho vybírat, jen nevím jestli nějaké závody u nejsou vyprodány, začnu to prozkoumávat, ale viděl bych to nejdříve v únoru. Ale zase když by napadlo a mohlo se přes vánoce potrénovat, tak J50 je za humny.

SKOL

Svaroh a Prenet

Tak tento víkend vůbec nepřipomínal polovinu listopadu. 15°C v neděli a teplý vítr, to je tak začátek září nebo konec dubna, ale ne polovina listopadu. V sobotu jsme se vydali z německé strany na kopec Svaroh (asi něco přes 1300 m.n.m.) a dolů jsme šli okolo trosek (no pár cihel) bývalé Juránkovy chaty. Krásné výhledy na obě strany, tedy do Čech i do Německa, jsme si užívali po celou dobu pochodu po hraničním hřebeni. Byla to paráda.

V neděli jsme popojeli k nádraží v Zelené lhotě a vydali se vzhůru na Prenet. Dobili jsme vrchol Malý Prenet (1006 m.n.m.) a protože místní hospoda byla zavřená, dojedli jsme to co jsme si přinesli a vydali se zpět dolů do civilizace. Cestou domů jsme si ještě trochu potrápili mozky nad všemožnými hlavolami v hospodě Zemanka. Super víkend, ale už aby se ochladilo a trochu začalo padat.

Běh Českým údolím a 3x Hradišťskou strání

V sobotu to byl krásný závod na klasické trati, ale mě to moc neběželo, spíš jsem byl rád, že jsem se dobelhal co cíle. Ze začátku jsem se držel Tesáka, ale pak jsem se už jen propadal až jsem se propadl do cíle. Martin i Adélka běželi parádně, a Áda brala 3.místo. GPS záznam v odkazu Přespoláky.

V neděli na Hradišťské strání to sice byl lepší běh než včera v Českém údolí, ale pořád nic moc, co do očekávání. Měl jsem to teoreticky výborně připravené :-), na předloňský čas pod 18:30 stačilo tempo 4:44 min/km, na ohrožení osobáku pod 18, tempo 4:37 min/km. Ale protože nakonec tempo jsem měl přes 5 min, tak i čas byl o minutu horší než předloni. Robert přede mě šel při seběhu před tou nejvzdálenější loukou, pokoušel jsem se ho doběhnout, ale ani při posledním výběhu se mi to nepodařilo a ještě zezadu jako blesk mě převálcoval Luboš. Nahoře jsem se skoro zastavil, jo nebylo to zadarmo. Ale je to jasný, ke zlepšení na těchto tratích je cesta jen přes úseky, které jsem teď poslední dobou z lenosti vynechával. A jako včera, tak i dnes byla z naší rodiny nejlepší Adélka, a vyhrála svůj první přespolák.

Výšlap na Ostrý

Nechali jsme auto v Hamrech přesně na místě, kde silnice kříží žlutou značku a lehce po 10. hodině jsme vyrazili. Začali jsme stoupat z nadmořské výšky 640 m.n.m. a cílem byl vrchol Ostrý ve výšce 1293 m.n.m. Ušli jsme cca 500 m a slyším: “ já už nemůžu“. Ve snaze motivovat skupinu jsem vyhlásil, že kdo řekne „já už nemůžu“ 5x, ten dá fant. V tom slyším duet se kterým jsem nepočítal: „já už nemůžu,já už nemůžu, já už nemůžu, já už nemůžu, já už nemůžu“. Cesta byla krásná, nejprve přes louky, pak střídavě lesem a po asfaltce až na Stateček, kde začal závěrečný výstup. Nakonec to byl pravý horský kamenný chodník až na vrchol. Jakmile jsme se dostali nad mlhu a začaly nádherné výhledy a tak jsme stavěli a fotili. Z Německé strany vede o mnoho kratší cesta, a proto chata na vrcholu byla plná turistů, ale i tak jsme našli místo a dali výbornou kartofelsuppe a gulaschsuppe, bier und radler. Pak jsem sestoupili na druhou stranu, našli německou kešku a stejnou cestou se znovu přes vrchol vrátili do Hamrů. Celkem přes 600 m převýšení a cca 13 km. Parádní výkon a nádherný, podzimní, barevný, šumavský den.

Doplnil jsem ještě záznam cesty od kešky zpět k autu.

Go Štyby Go

Pár fotek z plzeňského závodu světového poháru v cyklokrosu. Opět vyhrál stříbřský Zdeněk Štybar a byl to jeho již letos sedmý vyhraný závod v řadě. Famozní forma.

Sněží

A začalo nám sněžit, zatím jen sice ve větší výšce, ale to neva, protože sem pojedeme na předvánoční lyžovačku.

Běh Borským parkem

dnes bylo počasí typicky podzimní, 8°C, lehké mrholení, ale pro přespolák myslím ideální. Na startu jsme se postavili asi až do 4 řady (jo, tolik tam bylo běžců) a v klidu vyčkali startovního výstřelu. Říkám Robertovi N., že když je to 2 okruhy po 3 km, tak první půjdu 15 min, tj. 5 min/km a pak uvidím. Siki vyrazil někam dopředu /asi měl v plánu trochu rychlejší tempo než já :-)/ a tak jsem běžel asi 30m ve skupince 4 lidí za samostatně běžícím Robertem. První kolo celkem šlo, čas lehce nad 15 min, ale bylo to 3,25 km, tak ok. V druhém, před posledním prudkým výběhem jsem si řekl, že je zkusím a do výběhu jsem dal vše a to je asi zlomilo a už mě do konce nechali vpředu. Robert doběh lehce za mnou a říkal, „to víš bez tréningu jsou 2 kola moc“. Můj čas byl 30:35 (takže do příštího roku opět je co zlepšovat) a tempo 4:41 min/km, což je spokojenost, protože je to letos zatím nejrychlejší. Zde záznam GPS.

Běh okolo Ostende

Začnu doplněním včerejška, čas jsem měl 20:55 min. Celkem spokojenost, hlavně je motivace pro příští rok, pod „20“.

První dobrá zpráva dnešního byla, že se poběží jen 2 kola, místo původních 3, tj. 6 kiláků, ze kterých ve skutečnosti pak bylo jen 5,35 ,ale i tak to dalo zabrat. Nohy mi po včerejšku bolely jako prase, hlavně na holeních, což není zrovna obvyklé. Děti běžely dnes jen 200 m a byl to celkem masakr, protože trať byla široká tak 1,5 až max 2 metry a bylo jich tam tak 10 a hlavně to na ně bylo krátký, takže doběhly skoro najednou. Ještě že běželi holky a kluci zvlášť. I tak v cíly popadali jako hrušky. Mezitím odběhly všechny dámské kategorie na svoje 1 kolečko a asi 10 minut po nich my na 2 kola. Láďa Provod nasadil zánovní kompresní podkolenky a hned po startu se usadil na špici a kontroloval tempo celkem slušně, takže jsem je viděl ještě tak 500 m. Pak už ne. Pak už mi předběhl jen starej Razým a pak ještě jeden vetoš, který se ale moc nevzdaloval, takže v druhém kole byla i trochu motivace ho doběhnout. V cíli jsem byl tak 5 vteřin za ním a on říkal, že takhle už se dlouho nezmáčk. Můj pocit nic moc, šel jsem o 10 sekund/km pomaleji než včera a to ten kopec byl lehčí, takže tak. Dnešní čas 26:12 min.

Za to Péťa za to vzala a doběhla mezi ženami na 3. místě a brala price money 150 CZK!! Jak potom říkala, byl to první závod v životě, kdy vyhrála nějaké peníze. Mezi muži vyhrál Sud a Mlátil mu jistil záda na třetím místě, a určitě dá záznam trasy gps na jeho web.

Roudenský běh

Před startem jsem říkal Petě, že čas na 4500 m, na které jsem se přihlásil, který by mě překvapil, by byl pod 20 minut. Ale ani náhodou jsem s tím nepočítal. Spíš podle pocitů z rozběhání, tak okolo 22-23 minut, což by odpovídalo tempu 5 min/km. Vyrazili jsme, po 300 m kouknu na tempo a 3:45, říkám si, měl bys trochu zpomalit. Okolo kolejí to bylo pořád pod 5, ale pak po schodech nad nemocnicí jsem před sebe galantně pustil první ženu a nahoře na kopci byl průměr pace 5:02 min/km. Seběh z kopce po asfaltu, rovinka pod nemocnicí (tam jsem tu první ženu zase předěhl) a nakonec i závěrečný výběh byly v pohodě, hlavně protože jsem okolo sebe nikoho neměl a nemusel špurtovat. Posledního vážného soupeře na špurt jsem se „zbavil“ tím, že on blbě zahnul v poslední výběhu a musel se vracet. No co, měl si prostudovat trať. Ale stejně bych ho opařil. Možná.:-) Děti (Adélka, Ondra i Martin) si zazávodily na 300 m s otočkou okolo žluté popelnice a na dotaz jaký byl závod, odpověděly – dobrej. Zítra bude Běh okolo Ostende a bude otrochu delší, cca 9 km.

O-Duatlon u Hasáků 2010

Měl bych s tou mapou něco dělat, jak řekl Sud. První část duatlonu měli Sud a první skupina za sebou za 12 minut, já se tam motal minut 37. Pak následovalo MTBO, to už jsem byl tak daleko za ostatními, že to byl vlastně takový rychlejší tréning. Poslední disciplína zahradní OB bylo 14 kontrol na 495 m na celé Hasákojc zahradě, kde jsme si detailně prohlédli (a rozdupali) snad všechny keříky a stromečky. Pak už jen závěrečný skok do bazénku. Díky Hasáku, parádní závod. Jo, a vyhrál zase Sud.

Konec září, venku zima a prší, a tak jsme se vydali do TECHMANIE.

Šumava přejezd MTB 2010

Minulý víkend jsme za krásného podzimního počasí přejeli na bikách Šumavu ze Železné Rudy na Zadov a v neděli zpět. Tam přes Polom, Poledník, Černou horu a Bučinu, zpět asi největší kopec byl z Rejštějna do Roviny. Tam přes cukrárnu v Prášilech, řídkou a hustou polívku na Modravě a pralinkové knedlíky na Knížecích pláních. Zpět přes houbovku, salátky s kozím sýrem, svíčkovou na Rovině a nanuky a poháry na Belvederu. Trasa neměla chybu a počasí fakt super vyšlo. Příští rok to musíme určitě zopakovat. Díky všem za parádní víkend.

Pilsner Fest

Dnes jsme se byli podívat na Pilsner Festu. Poslechli jsme pár kapel, nejprve když jsme přicházeli byli slyšet Gypsi.cz, pak jsme asi 5 písniček stáli na Žlutým psu a nakonec jsme se prodrali na Nightwork. Hejma se žlutym psem hrál parádně nahlas a to se nám líbilo, koukněte na kratší video.

Sportovní hry Hracholusky

Tuto sobotu se na osadě Na rajtu na Hracholuskách konaly dětské sportovní letní hry. 24 dětí v 5 kategoriích soutežilo ve 12 až 15 různých disciplínách. Běh, skok, šipky, chůdy, puzzle, kolo, skákání v pytli, přetahování atd. Excelentní výkony, napínavé souboje, radost i zklamání naplnily toto dopoledne a vítězem byl každý kdo se zúčastnil.

Rodinná dovolená Pálava 2010

Jako každé léto, tak i toto jsme se sešli s několika „spřátelenými“ rodinami na týdenní dovolené. Letos to bylo na Moravě v penzionu Balloon a bylo to již po desáté. Některým za těch 10 let už pěkně vyrostly děti a některým vyrostly tak, že už s nimi na tyto dovolené nechtějí jezdit a to možná byl i důvod proč tento jubilejní ročník v kompletní rodinné sestavě absolvovali jen 2 rodiny. Pořádající Schwobs family a Mülleři. Prcci a Kočíci byli také celou dobu, ale neúplně. Lopatki byli první víkend a na závěr přijeli Bouliči s kámošema Láďou a Martinem. První večírek, jak to ostatně klasicky bývá, jsme ochutnali celý vinný list a někteří to ještě ladili místními a i nemístními specialitami. No prostě nedělní ráno jak má být, hodně kafe, permoníci v hlavě a málokdo odolal růžovým lentilkám. Zdejší krásná ne moc kopcovitá krajina přímo vybízí k cyklovýletům a když se cesta jmenuje „Vinná cyklostezka“ tak je to úplně paráda. Sklípky, ochutnávky. Neděle, pondělí cyklo (Novosedly, Nový Přerov, Mikulov), v úterý byl pěší výlet (Děvín, Dívčí hrad) a nezbytná ochutnávka místních dobrot. Středa byl opět cyklovýlet s cílem Pasohlávky, průjezd asi největším kempem (na délku 2,5km !!), ochutnávka ve vinařství Popela. Ve čtvrtek jsme podnikli nejdelší výlet až do Lednice (cca 46 km) s cílem unavit děti, poněvadž večer jsme měli zamluvenou řízenou ochutnávku vína ve sklípku bratrů Moravčíků. Ochutnávka byla naprosto parádní, pan Vladislav Moravčík poutavě povídal a naléval jeho dobroty určitě přes 3 hodiny v kuse, pak nám donesl to co nám chutnalo nejvíce a ponechal v klidu si užít atmosféru podzemní rotundy. V pátek byl výlet sice co do počtu kilometrů nejkratší, ale z pohledu pozdních sběrů a výběrů z bobulí velmi vydařený. Poslední posezení před sklípkem firmy Vinohrad jsme si opravdu vychutnali. Musím říct, že tento jubilejní ročník dýchal naprostou klidem a pohodou a je velkým favoritem na zopakování. Užili jsme si to. Díky všem.

PS: něco pro zopakování :-)

Czech 5 days O 2010

Velká parta kosáckých orienťáků se účatnila tohoto 3. ročníku 5denních OB. Každý den jsme brali umístění na bedně v mnoha kategoriích. Zde je pár fotek z 2. etapy. Terén, obzvlášť skalní města, byly nádherné, ale samozřejmě velmi těžké.

BA 2010 – mimo to závodění i pár fotek

A tady výsledky našich a spřátelených dvojic.

A tady i fotka s mapou kudy jsme s Prckem jeli - sobota modře a neděle červeně.

Sveta Nedjelja, Hvar

Nádherný, slunečný, slaný, gurmánský, běžecký, plavecký, lezecký, chodecký, potápěčský, skokanský, výletnícký, geocachingový, rybářský, věčírkový týden jsme prožili na ostrově Hvar ve vesničce Sveta Nedjelja a jejím okolí. Bylo to parádní a určitě se sem vrátíme, nejenom kvůli kešce na vrcholu Svateho Nikolase, kterou jsme nenašli, i když ji nás 5 minimálně 30 minut hledalo a riskovali jsme zmijí uštknutí, o jehož riziku jsme se dozvěděli až při posezení na farmě, kde jsme byli hoštění domácím pršutem, sýrem, slanečky, vínem a rakijí. Mňam.

MTBO Hamr na Jezeře

Pár fotek ze startu a divácké kontroly našich mtbo štafet při víkendových závodech v Hamru na Jezeře. Počasí super, tratě parádní, i když jsem si někdy připadal, že jezdím po pláži u moře. Jemný písek i horko, jen to šumění moře chybělo. Výsledky a další fotky jsou zde.

Pětka u Kočíků

Tak mi napadlo, že u nás v Touškově už dlouho nebyla žádná pořádná sportovní akce. Naposled to byl scorelauf mtbo, ale to už je hooodně dlouho. Projížděl jsem podzimní termínovku, která je nabitá (sepsal jsem to sloupce vpravo) a vyšel mi jako jeden z možných termínů 11.9. Je sice MTBO v Brně, ale týden před tím je MTBO, které pořádá Smržovka a předpokládám, že to bude lepší pařba a že když někam někdo pojede, tak tam. A co by že by se u nás dělo? Nic náročného, žádná mapa (všichni už budou určitě vymapovaný dost J), žádný kolo (Král Šumavy bude poslední víkend v srpnu), ale jen jednoduše běžet cca 5 km. Okruh po asfaltu do kopce na nejvyšší bod a pak dolů po lesní cestě, krásným singletrackem mezi roklemi a nakonec krátkým prudkým výběhem zpět. Prostě příprava na začátek podzimní krosové sezony. Pro děti bude připravena kratší, ale také neméně krásná trať.

Je to návrh termínu, dejte mi prosím vědět na pkocik(uzenac)post.cz kdo oželí MTBO a přijede. Další termín by připadal na cca polovinu listopadu, a to už bychom to možná mohli dát na běžkách.

Becker Cup na Košutce

Martin s Ondrou vyrazili okusit zač je toho loket při pravých mtb závodech Becker Cupu. Konkurence byla velká a hned od startu se jelo hodně naplno. Kluci jeli 4 okruhy po cca 330 m po posekané louce, takže to pěkně drncalo. Při takovýchto závodech je nejdůležitější start, a to byla asi největší zkušenost Martina, když se hned po startu namotal do pádu a odjížděl poslední. Ondra zase bude vědět, že pod kopcem se řadí nahoru, protože na nejtěžší převod to nejde a pak se třeba i spadne. Ale i přesto to kluci zvládli a dojeli za sebou někde uprostřed pole. Po závodech jsme doplnili bidony a jeli před Krkavec, Chotíkov do Čemín, kde jsme dali polívku, kofolu a pivko a jeli domů napouštět bazén.

Kašpárek v Besedě

Výborná show pro děti, ale i my se švagrem jsme se parádně bavili. Kašpárek v rohlíku je představení plné písniček a scének v bejbypankovém stylu. Koukněte na jejich web a kdo máte děti, určitě se jim to bude líbit. Čůrej se jmenuje jejich nejnovější hit.

Adélky první gymnastické závody

V sobotu jsme byli na florbalovém galavečeru v sokolovně v Koterově, což byla pěkná a pěkně zorganizovaná akce k ukončení florbalové sezony a k 2. výročí založení klubu. V neděli jsme již v půl osmé ráno vyrazili směr Mariánské lázně, kde v tělocvičně místního gymnázia byly oblastní přebory v gymnastice. Adélka cvičila beznáčka a volnou akrobacii. Pro mě měla akce velký přínos, protože po 2 letech co Adélka cvičí, jsem zjistil, že Beznáček (vždy když mi to Adélka říkala, jsem ji opravoval, že určitě myslí Březnáčka) je sestava BEZ NÁČINÍ :-). Adélce Beznáček vyšel lépe než akrobacie (kde musí zapracovat na placce, co už také vím co je) a skončila na krásném 7.místě z 19 holčiček. Před vyhlášením jsme stačili kolonádu, zpívající fontánu a i teplou oplatku.

Plzeňský půlmaraton

Čtveřice Kosáků (Lenča, Evka, Peťa a Štěpán) přesně v poledne 25.dubna vyrazila na trať plzeňského půlmaratonu. Počasí bylo slunečné, teplé, určitě přes 20°C, pro fanoušky vynikající, ale pro závodníky moc teplo, takže se nedaly očekávat osobní rekordy. Dle předpokladů v cíli z našich borců byla první Lenča, ale počasí udělalo své a osobák odolal. Druhá dorazila Péťa a hned za ní Evka, trpící bouří střev (prý bylo málo křoví po cestě a tak si odskočila jen 2x). Štěpán bohužel závod nedokončil, dloubavá křeč ho zastavila a nepustila dál. Závod jsme pak zapili v přilehlém domácím pivovaru Groll. Velká gratulace všem závodníkům, poděkování všem fanouškům, a velká výzva pro všechny pro příští ročník. Pár fotek zde.

BA 2010

Přišel mi informační email od BA o tom, že někteří borci se účastnili všech devíti ročníků. Tak jsem dal dohromady takový můj malý přehledík. Zajímavé.

OB Záluží

Kompletní výsledky jsou na našem oddílovém webu, zde pár fotek z neděle z vyhlášení a záznam mého běhu, kde je krásně vidět jak jsem hledal "3" a "4", pak už to šlo a limitovala mě jenom rychlost běhu.

Jo a máme nového člena rodiny :-) a jmenuje se Ferda.

Velikonoce 2010

Pár fotek z výletu na Bezděz a z velikonočních štafet.

Pražský půlmaraton

Tak nakonec čas pod 2 hodiny odolal, i když ne docela. Celkový čas sice Peťa měla 2:01:04, ale čistý 1:59:35, to proto, že když padl startovní výstřel, tak 1:30 naší mamce trvalo, než se dostala na startovní čáru a začala se pomalu rozbíhat. Závod běželo při cca 12°C a velmi silného větru skoro 8500 běžců. Nejdříve jsme se šli podívat na 10.km, kde byli první černoši za necelých 29min.

Pak jsme šli na 11, 5.km, kde byl také cca 20.km. Mamka poprvé proběhla a my se pomalu vydali směrem k cíli, kde ji podpoříme podruhé.

Na posledním mostě jsme čekali a vidíme, že běží balonek s časem 2:00 (ten chlapík celou dobu držel v ruce ňákou vránu !!) a mamka nikde.

Najednou se objevila a Martin, že poběží s ní. Vyrazil a to byla chyba. Mamka začala spurtovat a Martin vydržel asi tak 200 m a pak odpadl. Asi se zalekl cíle a tak přelezl před cílovou branou zábradlí a tam ho odchylt policajt. Já měl za to, že běžel pořád s Peťou a tak jsme se v klidu s Adélkou prodírali k místu, kde vycházeli všichni borci, ověnšeni medailemi a alobalem proti zimě, ven z cílového koridoru. A už vidíme naši závodníci. Já na ni. Máš Marťu? Ne!? Místo jakékoliv gratulace předávka mobilu a domluva kudy se kdo vrátí až na most. Martin tam nebyl, tak jsem si to dal až na ten 20.km, kde jsme byli naposled a zase zpět k cíli. Měl jsem asi víc sil :-), tak jsem všechny ty závodníky předbíhal až skoro do cíle. Tam jsem zkusil VIP zonu, kde byl moderátor. Chvilku trvalo než mě k němu pustili a říkám, mohl byste vyhlasit Martina? On, že ho hlásil už asi 2x a že Martin stojí támhle kousek od něj. Tam se už jen městský policajt zeptal Martina jestli jsem táta, chvilku Martin váhal a pak lehce kývnul hlavou. Pak jsme se setkali s mamkou, konečně jí pogratulovali a šli na vítěznou zmrzlinu. GRATULUJI ješte jednou a pořádně.

APALUCHA Friš 2010

Jako každ&yacut= e; rok tak i letos Apalucha byla. A byla parádní. Vyrazili jsme již podruhé ns Friš a při jízdě vlakem zpět do civilizace jsme se všichni sho= dli na tom, že na Friši je ta prav&aacu= te; Apalucha, a že ji tam jistě v příštích letech zopakujeme.

Členové expedice: Tonda, Kuba, Adélka, Markétka, Marek, Vojta, Mart= in, Adam, Matěj, Ondra, Honza, Saša, Kuba, Ko&= #269;ík, Prcek, Háša, Hasák

Krásné= 3 dni, plné jarního sluníčka, sněhu, ježdění na podprdelníc&iacut= e;ch, výletu na sněžnicích, klobás, utopenců= ;, tlačenky i gulášku a pohody.

Mallorca 2010 - něco závěrem

V neděli jsme u= ž jen cestovali nejdřív autem, pak letadlem a pak zase autem. Letadlem to bylo nejlepší, protože to bylo nejkratší. Týden na Mallorce [Majorce] byl parádní. Teploty převážně okolo 15°C, parádní povrch silnic (které neznají mráz), ohleduplní řidiči (jedou za vámi, netroubí a čekají) a super zázemí hotelu= Ayron (polopenze+, servis, sportovní cyklo atmosféra). Najeli jsme celkem 564 km, nejdelší etapa 140 km, největší převýšení 1344 m. Snad jedin= nou kaňkou je adaptace z +15°C do -8°C a proto z tohoto hlediska by byl vhodnější termín koncem března. Příště. Koukněte na gps, = a fotky ať vid&iacut= e;te kudy jsme se to toulali. Teď na závěr už opravdu mo= hu potvrdit, že Mallorca je nejvíc.<= /span>

Mallorca 2010 – den šestý, poslední

Jak bylo domluveno, vyrazili jsme autem směrem na sever do města Pollenca, ze kterého jsme začali už na kole stoupat na první kopec v cca 500 m.m.m. Zhruba v polovině začalo pršet a byla celkem kosa. Jeli jsme jenom s Jafou, J&aa= cute;jína skolila nějaká choroba, a tak zůstal dole a dal si okruh při pobřeží. Za deště jsme dojeli ke klášteru Lluc, kde jsme našl= i kešku a pak protože fakt pršelo, sch= ovali jsme se v místní kavárně. Po kafi a č= aji déšť trochu ustal a tak jsme vyrazili na dnešn&iacu= te; nejvyšší bod 900 m.n.m. Stoupání celkem v pohodě, projeli jsme kolem 2 jezer a skrz 2 tunely až nakonec za druhým z nich byl nejvyšší bod. T= am už mi trochu začalo docházet. Pak následoval nádherný, na sluncem prosluněné straně kop= ce, sjezd do města Sóller (28 m.n.m.). Sundali = jsme bundy a pláštěnky a pokračovali jsme dál po pobřežní silnici s velekrásnými výhledy na moře. Počasí se zlepšilo, bylo si= ce zima, ale svítilo sluníčko. Silnice se krásn= 83; klikatila mezi útesy až najednou začala zase stoupat a mě došlo úplně. Poslední kopec, který= měl 420 m.n.m jsem se vyškrábal na převod 34/23-36 tak 7,5 km/h. Krize veliká. Naštěstí odsud už to bylo skoro jen z kopce dolů. Projeli jsme Palmu a po známé pobřežní cyklostezce jsme se doplazili do hotelu. Dnes <= st1:metricconverter ProductID=3D"105 km" w:st=3D"on">105 km, ale velik&= eacute; převýšení (alespoň v porovnání s minulými dny, ne s Králem Šumavy J). Snad nejkrásnější vesnička dnešního výletu byla Deiá. Sem určitě stojí za to jet se podívat ješt 283; jednou.

Mallorca 2010 – den pátý

Na dnešní den byla předpověď ví= ce oblačnosti, cca 14°C a odpoledne déšť. Naštěstí to ví= tr rozfoukal a bylo jen trochu chladněji než včera. Vyrazili = jsme opět stadardně po 10 hodině a = dnes ve volnějším tempu po včerejšku a s vidin= ou zítřejšího výletu do hor. Objeli jsme okruh přes Algaidu a Lloc= major, cestou jsme si přidali kus po dálnici a průjezd golfovým areálem. Abychom se nemuseli vracet zpět po dálnici v protisměru, tak jsme zvolili zkratku přes pole. Za Lloclmajorem jsme se rozdělili a já protože do 4 hodiny odpolední bylo hodně času, jsem si to trochu ještě volným tempem prodloužil. Záznam všech tras vložím po návratu. Dnes to bylo 104 km, volně a s ne moc velkým převýšením. Pokud zítra počasí dovolí, měli bychom si dát 2 pasa – 900 m.n.m. a 500 m.n.m. – = obě předpokládám od moře.

Mallorca 2010 – den čtvrtý

Včera večer ještě padaly kapky a dnešní ráno nás uvítalo krásn= 3; vysluněné. Po vydatné sacharidové snídan= i, bez které jak píší ve všech cyklo časopisech, se nesmí vyjet, vyrážíme směr východ a opět s cílem najít kešku, možná dvě. Lehce se zmíním o hotelu, kde bydlíme. Člověk si tady připadá jako doma v Čechách, a to opravdu. Jedna z recepčn&iacut= e;ch je Češka, v hotelu jsou tak 95% Češi, samozřejmě samí cyklisté, cca 100 m od hotelu je = prima hospůdka, kde je také česká obsluha, a k tomu všemu včera zapnuli na televizi programy ČT2 a NOVA. Všude je plno motajících se lidiček v cyklo dresech. Dole ve sklepě jsou v jedné třetině uskladněny kufry a krabice na kola, a na zbytku jsou uzamčeny všechny kola, každý= ve svém stojánku. Dále je tam servis kol, prodej drobností nutných na kolo a 4 druhy io= ntáku zdarma po celý den. No, dost reklamy. Zpět k dnešn&iacut= e; vyjížďce. Vydařila se. Počasí par&aacut= e;dní, určitě nějakých 18°C. Cestou jsme si dali zast&aacu= te;vku na kopci Sant Salvador, 510 m.n.m, takž= ;e zase krásné alpské stoupání 5 km s průměrem 6,4%. Nahoře byl nádherný výhled, tipuji za jasného počasí, přes polovinu Malorky. Zde jsme našli prvn&ia= cute; dnešní keš a poté pokračovali k moři, kde v letovisku Cala Serana, by měla být druhá.= Byla tam, na krásných útesech, jak z filmu. Tady jsme měli natočeno 75 km a tak jsme valili domů, abychom stači= li odpolední těstoviny do 17 hod. Vyšlo to tak tak, v 16:55 nabíráme špage= ty s tomatovou omáčkou a after aktivity drink, což je samo o sobě svoji energetickou hodnotou plnohodnotné jídlo. Mňam. Parádní den, 140 km, 5 hod 40 min v sedle.

Mallorca 2010 – den třetí

Probudili jsme se, kouknu z okna a už to, že je nějak tmavo, nevěští nic dobrého. Prší. Přesně podle předpovědi. Ne že by mě po včerejšku nebole= ly nohy, to zas jo, ale chystali jsme se něco objet. Uvidíme, poležíme, pokoukáme do notebooků a snad jedenáctá rozhodne. Tak už jsme skoro začali oblékat na kolo a začalo znova pršet. Půjdeme do bazénu a uvidíme. V bazénu jsme si trochu protáhli záda, přestalo pršet a my mohli ve 2 vyj= et. Dali jsme lehce 44 k= m a našli jsem zase kešku ve městě Llucmajor. Po odpolední= ;ch těstovinách jsme šli ještě před večeří do posilovny vedle bazénu. Zítra se snad počasí umoudří a pustí nás hned ráno.

Mallorca 2010 – den druhý

Dneska jsme měli v plánu cca 90 km. chtěli = jsme dojet na jihozápadní cíp ostrova a zpět. V cestě nám stály takové malé kopečky, kterých by si člověk u nás ani nevšiml, něco kolem 400 mnm. No ale když se = to jede od moře a k moři se zase sjede zpět, tak už to něco nasčítá. V prvním byly regulérní alpské serpentiny. Dnes nefoukal vítr, ale zase tolik nesvítilo sluníčk= o, takže pocitově počasí stejné jako včera, jen do těch kopců se člověk trochu potil :-) Na obrátce, v Sant E= lmu, jsme si dali horolezeckou vložku a v tretrách (Jafa s Jájínem v silničních) jsme lezli po skalách najít kešku. Našli jsme ji a stálo to za= to, protože z toho kopce byl nádherný výhled na zátoku.

Cesta zpět byla jako vždy o trochu delší (pocitově) a každý kopeček byl sakramentsky cítit. Závěrečných 10 km jsme jeli za lehlého mrholení a já byl už celkem slušně jetej, takže jsem p"= 5;ijel po 5 a musel v kuchyni vyškemrat něco z odpolední svačiny, protože už bylo všechno sklizeno. Z plánovaný= ;ch cca 90 km bylo nakonec 113, plus nějakej ten kopeček. Kolik to bude zítra?

Mallorca 2010 – den první

Náš od vánoc plánovaný vý= let začíná. Jafa s Jájínem mě přesně (23.= 55) po vstřelení vítězného kanadského gólu v olympijském hokejovém turnaji vyzvedávají a vyrážíme směr Frankfu= rt. V 7 hodin ráno nám to letí z Frankfurtu do Palm= a de Mallorca. Cesta do Frankfurtu utík&aac= ute; v pohodě, Hášovo auto šlape jako hodinky a chvilku po 4 jsme na letišti. Letadlo letělo na Mallorku něco lehce p"= 5;es 2 hodiny a na místě bylo v půl 10 parádn&iacut= e;ch 15°C. Po transferu do hotelu, vybalení kol a věcí, na nic nečekáme a vyrážíme na první zahřívací vyjížďku. Nemáme map= u a tak nám trochu trvá než se vymotáme od hotelu z města. Pak už cesta krásně ubíh&aacut= e; a ani nám nevadí, že nám celkem slušně fouká do zad. Když máme 32 km, tak si říkáme, že bychom to mohli otočit a pomalu se vracet. Zpátky to už sice nebylo 32, ale o to víc fouk= alo, ba přímo funělo. Dnes máme 58 km. Už se těšíme na zítra.

SA 2010

Tak jaký to S= ki Advenčr letos bylo? Těžký. My= sleli jsme si, že vydržíme 5 hodin bruslit v hlubočáku. Nevydrželi jsme to a určitě přes polovinu závo= du jsme hančovali na s= kateových lyžích po loukách a stráních. Hůlky jsme používali jako lavinový sondy, protože ty su= per malý závodní talířky vždycky projeli až na zem. Když kouknete do = gps záznamu na 10.a 11. km, tak uvidíte, že jsme se je brodily sněhem přes 30 min !!! To jistě uznáte, že s <= span class=3DSpellE>běžkováním nemá nic společného :-). Příští rok , teda pok= ud bude SA zase na stejném místě, se určitě vrátíme ke klasice. Celkově ale vzato to zas tak špatný nebylo. V sobotu pohodovejch 15 km nad Nov&yacut= e;m městem a pak výborná masopustní zpívaná ve vyhlášené Kadovské hospůdce.

Marilleva 1400

Jarní prázdniny 2010 jsme strávili v tomto italském lyžařském středisku, které je propojeno s Folgaridou a Madonnou di Campiglio. 6 dní lyžování, 5x krásné azuro a poslední den pořádn&aacu= te; chumelenice, kdy určitě za den a noc napadlo minimáln= 83; dalších = 30 cm prašánku pro další týden. Všechny 3 střediska mají dohromady př= es 100 km sjezdovek, = ze kterých jsme nemohli vynechat Nero Folgarida<= /span> (krásná černá, rovná, rychlá), FI= S slalomák v Madonně= a poslední den tu nejprudší Spinale Direttissima, která má v posledním padáku 70%. Někdo si oblíbil prudké černé, děti řád= ily mimo sjezdovky v boulích a někdo rád místn&iacu= te; dobroty. A někoho už nebavilo jezdit na vleku ve stoje nebo v sedě :-). Byl to parádní týden. Více ve fotoalbu.

SKI ADVENTURE

už se to velmi blíží, příští týden se budeme celé jarní prázdniny spouštět jen dolů kopcem, takže na nějaké b= ěžkování nedojde. Proto jsem si naplánoval na minulý víkend poslední (a vlastně i první) delší prověrku. Zamluvili jsme si s rodinou penzion U Kuštů na Perninku a v pátek vyrazili. Ve= 9;er jsem se ještě sešel s Bohym na osvětleném kolečku a dali asi 8 kol, tj. 8 km, bylo -10°C, ale= bylo to super. V sobotu jsem vyrazil v 10 hod a měl plán nějak to natáhnout směrem na Božák a zpět. Měl jsem na to 5 hodin (Ski Aventure= je také na 5 hodin :-)). Asi po 500 m do kopce začaly stopy, tak j= sem to zapnul a začal se šoupat směrem vzhůru. Lehce jsem si před tím prohlédl mapu a tak jsem tušil, že = budu na tom kolečku nad Perninkem. Na horn&ia= cute; úvrati nebylo žádné napojení na magistrálu a tak jsem to otočil zpět do Perninku. Byla mlha jako pra... Měl jsem v plánu jet na Blatenský vrh, okolo něj a pak zpět na magistrálu. Na Blatenském vrchu slušná stopa skončila, ale zase = byl otevřen bufet. Odolal jsem a otočil to zpět. Pak, když jsem projížděl okolo Musher = Clubu, zaregistroval jsem nějaký ruch o= kolo maringotky, a zjistil, že mají každou so-ne otevřeno od 10:30. Super, když nenarazím na nic na Božáku, zastavím tady při cestě zpět. Přelezl jsem silnici na píchám soupaž směrem k lesu. Najednou dvě opařili 2 skataři, jako parník lodičku. Asi = jsem si měl ty moje áčkový lyže přece jenom po létě namazat. Sice rcs, ale péči potřebují. V = kopci mi začalo pomálu docházet,= tak jsem přešel do chůze. Kdykoliv mě někdo míjel, tak jsem alespoň popoběhl, protože na rcs se přece nechodí :-). Nahoře j= ak se magistrála napojuje na špičá= cký okruh jsem potkal Petra Morawetze, super, mohu zastavil a trochu pokecat. Pak jsem si dal trochu Po= werbarky a napil a najednou to jelo líp. Jel js= em dolů na Myslivnu a pak se napojil na Weisflogov= o okruh, na kterém jsem chtěl dojet až na Božák. Nějak jsem špatně asi 2 kiláky= před Božákem odbočil a = zase octnul na tom sjezdu na Myslivnu. Protože jsem měl něco přes 25 km, tak jsem jel už rovnou domů. Zpět to bylo více z ko= pce, takže lepší. Zastavil jsem se v maringotce na Musher Clubu, ale tam b= yla vevnitř taková fronta, že jsem si radši kousnul svojí týči a jel dál. Když jsem se ještě blížil k Perninku, tak jsem špatně odbočil a musel se trochu vrátit, protože jsem chtěl přijel na běžkách na Velflink a nemusel jít = po Perninku pěšky. Trefil jsem to okolo nádraží= , po sjezdovce, tam mi pípnul 40.km a pak už jen po Perninském osvětleném koleč= ku pod vleky Velflink. Celkem to bylo něco málo přes 4 hoďky a něco málo přes trasy.<= /span>